Tento článek jsem napsal zejména proto, abych ukázal že hodnocení je vždy subjektivní. Ale také proto, že vám to může nastavit zrcadlo, pokud si sami ohodnotíte svůj projekt – či ještě lépe – nejen svůj, ale i ostatní projekty – tím se totiž nejvíce poučíte.
Jak tedy obvykle hodnotím začínající firmy já:
a) tak, abych byl ochoten se s nimi párkrát potkat a zadarmo jim pomoci
nebo
b) abych je s čistým svědomím doporučil nějakému investorovi.
Proto hodnotím v těchto dvou rovinách:
1. Byznys
Preferuji:
- transakční nebo b2b firmy
- projekty s globálním potenciálem
- projekty, řešící aktuálně existující problém
- projekty, kde je alespoň nějaká bariéra vstupu pro konkurenci
- projekty s vysokou marží, automatizovatelností byznysu
Naopak nemám rád projekty s monetizací reklamou, social a gaming projekty. Ne že by tam nebyly peníze, ony jsou a dokonce větší než jinde, ale je tam také podle mého větší šance na neúspěch, složitě se takové projekty dělají z čech, nerozumím tomu (a proto nedokážu ani relevantně takový projekt ohodnotit) a nakonec mne takové projekty nebaví 🙂
2. Realizace aneb “co už máte a kolik jste toho už udělali
Preferuji:
- týmy, které už mají nějaké výsledky (čísla), nebo alespoň validaci od potenciálních zákazníků, partnerů, distributorů, mentorů
- týmy, kde jsou obsazeny všechny klíčové kompetence a rozděleny role
- týmy, kde je alespoň jeden senior se zkušenostmi z daného oboru
- týmy, které znají čísla své konkurence
- projekty, které působí na rostoucím trhu
Konkrétní bodové hodnocení by mohlo vypadat třeba takto:
- Tým: Mají zkušený a úplný tým pro danou problematiku? Znám někoho z nich nebo mám na někoho z nich referenci? Už spolu něco v minulosti dokázali? -10 až 10 bodů.
- Výsledky: Už mají nějaké objednávky? Mají reálný feedback od potenciálních zákazníků, že se toho produktu nemohou dočkat? 0 až +10 bodů.
- Potřeba: Řeší reálný problém, který již existuje, nebo je to marginální či zatím neexistující problém? -10 až +5 bodů.
- Unfair advantage: Je produkt (či jeho vize), zásadně lepší než dosud existující řešení? Je to řešení, které nemůže existující konkurence jednoduše opsat? -5 až +5 bodů.
- Plán B: Když hlavní myšlenka nevyjde, mají možnost zaměřit produkt na jinou cílovou skupinu, nabídnout jiné výhody, jednoduše získat peníze odjinud?-5 až +5 bodů.
- Prodej: Prodávají zákazníkům opakovaně nebo spíše jednorázově? Jak je složité oslovit nové zákazníky? -5 až +5 bodů.
- Škálovatelnost: Jak jednoduše to jde prodávat ve velkém do světa? -5 až +10 bodů.
- Sexappeal: Je to sexy produkt? Budou to mít rádi lidi i novináři? Má to potenciál pro virální šíření? -5 až +10 bodů.
Kdo by tedy mohl být vítěz?
Myslím, že celkově by se do výše uvedených podmínek mohla vejít až třetina z přihlášených projektů (což je hezké a zdravé číslo). A kdybych si měl osobně tipnout, tak pokud bych vybíral jen z projektů, o kterých jsem dosud neslyšel, tak by to být třeba Big Launcher, Cloudiff, DesignBorg, Jokiro, Movemants, Translate Karate, Videoflot, ZoomSphere. A kdybych měl dát ještě jeden tip na projekt, který může mít (asi jako jediný) miliardovou hodnotu, jmenoval bych Zonio.
Ale i hodně ostatních projektů se mi líbí, ale spíše jako zákazníkovi, takže nevěšte hlavu pokud jsem vás nejmenoval 🙂
A znovu opakuji, známé projekty jsem nyní vůbec nehodnotil..
A kdo vychází jako vítěz vám?
Seznam všech přihlášených projektů naleznete na http://webexpo.cz/startupshow2012/prihlasene-startupy/.
Petr Ocasek 
Zonio vypada zajimave, ale bal bych se kobkurence – jak dlouho bude trvat google kslendari nez podobnou funkcionalitu zkopiruje nebo v lepsim pripade koupi zonio?
Kdyz Google (nebo treba LinkedIn) koupi Zonio, tak je to dobre ne? 🙂
Oni v tom kluci maji trochu vic knowhow nez vypada, treba vlastni protokol pro synchronizaci kalendarovych dat aj.
Nechtel jsem, aby to vyznelo tak, ze udelat neco co od vas koupi google je snad neco spatneho a neuspesneho – to urcite ne. Jen mi pripada, ze tam kam miri zonio je silna konkurence a mnoho veci na kterych si muze jeden vylamat zuby – ale take je to o to vetsi vyzva. Ze je za tim vic nez se zda – tomu verim. Z tymu znam sice jen Pavla Tumu, ale u nej bych veril, ze vi co a proc dela 🙂
Vlastni protokol je nejaka vyhoda? To bych spis videl jako nevyhodu.
to prijde na to – pokud bude o tolik lepsi nez vsechny stavajici a prosadi se, tak proc ne – i to se stava.
Nemam tlacitko Odpovedet u komentare na ktery chci reagovat, tak klikam nejblizsi jine tlacitko pro odpoved i s vedomim, ze se odpoved asi zobrazi jinde nez by bylo vhodne 🙂
Vlastni protokol jako vyhoda ci nevyhoda? Vlastni protokol byla bohuzel nutnost, i kdyz jsme z ni nebyli nijak zvlast nadseni, protoze to znamena praci navic … ale take dalsi prilezitosti. Stavajici protokoly nejen, ze neumi veci, ktere potrebujeme – v techto vecech bychom je tak jako tak rozsirovali. Jsou ale slozite kvuli kombinaci ruznych podprotokolu ci ruznych urovni (Microsoft i CalDav), coz se stava peklem v momentu kdy je potreba neco napric temito urovnemi. Navic bohuzel kazda jejich implementace je natolik jina, ze vlastne mimo zobrazeni kalendaru a udalosti se v nich moc nelze spolehnout na nic jineho (CalDav). Pripadne jsou velkym ekosystemem vetsinou mimo nasi cilovou skupinu (Microsoft).
To radeji vlastni protokol, ktery (alespon ted) plne kontrolujeme a mame jistotu, ze veci budou fungovat tak jak maji. Do ktereho take pribalujeme moznosti, ktere delaji kalendare a jejich spravu o hodne vic user ci administrator friendly. A take proto, ze protokol je vyrazne jednodussi na implementaci resp. na implementaci jednotlivych jeho funkcionalit (kdyz nepotrebuji vsechno a to potrebuji pouz pokud vytvarim plnohodnotnou kalendarovou aplikaci). To otevira sanci integrovat nas kalendarovy system se spoustou jinych aplikaci a systemu. A prave takove aplikace, ktere by vyuzivaly data z kalendare dnes prakticky nejsou, protoze to je hodne slozite …
Díky, že se líbí také naše ZoomSphere.com!
Dakujeme, ze sa Vam nas projekt Memorbook paci. Aj ked nie sme Vas tip na postupujucich, tak sa tesime, ze mozno budete v buducnosti nas MB pouzivat 😉 …