Petr Ocasek

Zde zapisuji, co nechci zapomenout a co chci abyste si zapamatovali :)

Jak delat cold-emailing na investory

leave a comment »

Cas od casu mi chodi zadosti o investice. Ty z CR maji vetsinou spolecne to, ze jsou to dlouhatanske emaily s vselijakymi prilohami, z kterych casto beztak nejde pochopit o co jde, jak daleko ten byznys je, kolik potrebuji penez, jak rychle rostou..

Ty z USA maji vetsinou spolecne to, ze chodi vetsinou pres AngelList (vyjimecne pres LinkedIn) takze okamzite vidim, co mne s danym founderem spojuje, jak ty lidi jsou aktivni ve svem oboru, kolik maji followers atp. Jednoduse si udelam prehled o tymu, o stavajicich investorech, o traction atp.

Tohle je ukazka krasneho cold-emailu, ktery zrovna dnes prisel. Cisla jsem zcenzuroval (oznaceno hranatymi zavorkami).

Hey Peter, We’re just now finishing our time at 500 Startups and I figured you may be interested in learning a bit about our round and mission. Can you hop on a call late next week? Feel free to suggest a few times that work for you. We’ve raised $[xxx]k over the last few weeks and we have some room left in this round. About StudySoup: StudySoup is a 500 Startups-backed marketplace that connects struggling students with smart students to help them get the content they need to succeed in class, on demand.  We’re attacking a massive $54Bn market (Kaplan $2bn rev) from the bottom up by crowdsourcing top students. We launched 12 weeks ago, with monthly growth rates at 40%, a total of 15,000 users and up to 24% penetration on campus. We’ve hit $120,000 run rate at a 50% profit margin. Best Regards, Sieva angellist.com/studysoup

Co tam muzete videt? Rozeberme si ho:

  1. Je zrejme co delaji a jak to delaji: „marketplace that connects struggling students with smart students .. on demand
  2. Je tam videt co mam s nimi spolecneho (jsou alumni z 500S)
  3. Je videt jak velky je jejich trh: „We’re attacking a massive $54Bn market
  4. Je tam videt jejich GoToMarket strategie: „from the bottom up by crowdsourcing top students
  5. Tlaci na pilu, vytvari pocit urgence: „We’re just now finishing our time at 500 Startups“ a take „we have some room left in this round„-> brzy budou mit demo-day plus ze toto investicni kolo (a tato valuace) uz je skoro rozprodana.
  6. Je tam konkretni call to action: „Can you hop on a call late next week? Feel free to suggest a few times that work for you.
  7. Snizuji moji obavu z toho, ze bych byl prvni a posledni investor: „We’ve raised $[xxx]k over the last few weeks
  8. Je tam traction: „We launched 12 weeks ago, with monthly growth rates at [xx]%, a total of [xx],000 users and up to [xx]% penetration on campus. We’ve hit $[xxx],000 run rate at a [xx]% profit margin.
  9. Je tam link na AngelList profil.

Nemam tomu skoro co vytknout. K dokonalosti tomu chybi snad uz jen vetsi personalizace, proc chteji on-board prave mne (napr. „chceme vyuzit vase kontakty na evropskych univerzitach“).

Cile takoveho prvniho takoveho e-mailu mohou byt dva:

  1. Raisuje-li firma on-line (na microventures.com, AngelList, fundersclub.com, …) tak aby investor rovnou tech cca $5-10K investoval. Ani jedna strana do toho nechce vkladat dalsi cas.
  2. V opacnem pripade behem 30 vterin zaujmout a ziskat dalsich cca 20-30 min na telefonu, pripadne osobne. Tam je pak cas projit investicni deck, popovidat vice o trhu, konkurentech, tymu, planech pro dalsi mesice.

Vyplati se oslovit vetsi mnozstvi investoru (min. 50) a hledat mezi nimi ty, kteri chteji investovat. A ty co nechteji, tak nema smysl presvedcovat. Co nejrychleji to ukoncete, podekujte a nabidnete moznost prihlasit se do vaseho investorskeho newsletteru (posilaneho treba 6x rocne), kde budete vzdy informovat o vasem postupu. Na zacatku se chyti investori, kterym se libi trh, napad, tym.

Pozdeji se chytnou investori, pro ktere je dulezitejsi traction. Oni jsou smireni s tim, ze dostanou horsi valuaci, nez ti co investovali jako prvni. Kazdopadne kazdemu investorovi venujte idealne max. jeden telefon a jednu schuzku. Jestli neni pripraven investovat, nepremlouvejte, nevyjednavejte. Investoru beha po svete hafo. Je jednodusi ziskat 3 investory z 50ti oslovenych, nez 3 ze 3. Jen tim, ze si promluvite s hodne lidmi, dostanete realny feedback. Oslovte nejdrive treba ctyri nedulezite investory (maly test) a hned potom ve stejny den hromadne na dalsich 50. S temi, kteri pro vas maji fakt velkou hodnotu, pracujte individualne – mejte jasno v tom proc je chcete a rovnou jim to reknete. Muzete jim nabidnout treba o 30% nizsi valuaci nez ostatnim (rika se tomu advisory round), protoze krome penez dodaji kontakty, know-how. Stanovte datum, do kdy chcete znat jejich rozhodnuti. Kdyz reknou ze nevi, ci chteji vice casu nebo dokonce ze ne, znamena to „ne, ted nechceme investovat, mozna pozdeji“. Kdyz se Vam nepodari za par tydnu ziskat alespon jednoho investora, vykaslete se na to. Pracujte na traction a dodejte vice dukazu a mene slibu. Za tri mesice se vratte k raisovani. Tvrda cisla drive ci pozdeji naraisuji v podstate za vas.

Good Luck!

PS: StartupYard ted investuje €30,000, coz by pro uplne novy tym melo stacit pri uspornem rezimu i pro tri lidi na rok. Pro sest lidi na pul roku. To je sakra dlouha doba na to mit pro investory cisly zvalidovany business model!

Written by Author

19.11.2014 at 12:16

Zasláno do Startupy

Tagged with ,

Vize vs. realita, air wars vs. ground wars

leave a comment »

Pri budovani firmy ze se musite prepinat z kazdodenni rutiny (operativa, aneb „co hori dnes“) do dlouhodobeho uvazovani (vize, aneb „jak bude vypadat trh za par let“).

To prepinani je docela masakr a dost schizofrenni. Je treba neustale hledat balac mezi obojim: kolik casu venovat „soucasnosti“ a kolik „budoucnosti“.

Kdyz se to prezene s „budoucnosti“, tak hrozi ze se nebude zvladat efektivne hiring, sales, produkt,  operativa, … – a ne vse se da delegovat, spousta veci je proste ukolem zakladatelu, kteri musi do firmy otisknout sve DNA.

Kdyz se to prezene se „soucasnosti“, tak je firma utopena v provozu a roste (nebo taky neroste) tak, jak si firmu postupne ohnou zakaznici. Nikdo se cilene nevenuje sledovani trendu, odhadovani smeru kam se bude trh vyvyjit nebo dokonce snaze byt tim, kdo ten trend vytvari.

Krome otazky kolik casu cemu venovat je tu otazka dalsi: kdo vsechno ma byt zapojen do sledovani a tvorby „budoucnosti“? Jen CEO? Vsichni founders? Cely management? Vsichni seniorni zamestnanci? Cely tym?

Roman Stanek tohle prepinani mezi „budoucnosti“ a „soucastnosti“ nazyva air wars a ground wars. Hezky popisuje, jaky je v tom rozdil, proc ma oboji smysl a dokonce proc je treba, aby se do sveta spolecnost prezentovala obojim:

„…there’s a clear distinction between what I would call air wars and ground wars. The air wars are talking to analysts going on speaking trips and so on. The ground wars are selling stuff to your customers and solving a real problem. Every company has to do both. The air wars help to build the brand. The ground wars help you win customers.“

Mam pocit, ze vetsina lidi dumani o budoucnosti povazuje za ztratu casu. Ja to povazuju za soucast „think big“ (proto o tomto tematu budu povidat na letosnim WebExpu).

Chris DeVore k tomu v clanku The vision thing pise:

„Technical founding teams usually start out with natural excellence in the „ground war“, but have to invest time and effort in building up their „air war“ capacity. Those that recognize this early and lean into the task tend to accomplish more, faster, than those who expect to win through execution alone.“

Ty „air wars“ se vetsina lidi musi naucit. Problem je, ze je to jako droga. Vyzkousite, a nechcete jinak. Najednou vam prizemni veci typu „prisla kontrola z bernaku“ nebo „je treba zaplatit mzdy“ prijdou jako prkotina, neco, co vas zdrzuje od toho „praveho podnikani“.

Zrejme z tohoto duvodu maji zkusenejsi founders tendenci ty „ground wars“ podcenovat. Roman k tomu ma hezky clanek: „Why Most People Fail At Launching Their Second Companies„.

Na velkou vizi muzete nalakat super tym a ziskat velke investice. Na druhou stranu, vize se drive ci pozdeji musi pretvorit v produkt, ktery nekdo kupuje. Jinak, i kdyz budete mit velkou vizi, spoustu penez od investoru a nepodari se ani po nekolika letech najit product & market fit, tak to tym casem demotivuje a rozlozi (pokud nemate koule na to pivotnout k reseni uplne jineho problemu podle toho, co jste se mezitim o trhu naucili). Takze ve vysledku Your Product Is All There Is.

Problem beznych smrtelniku

Ja jsem na zacatku, kvuli motivaci a nazoru vice lidi preferoval zapojovani vsech lidi v tymu do „air wars“, ale jak firma roste, uz to neni efektivni a navic nektere lidi to vylozene demotivuje. Neumi se prepinat mezi vestenim budoucnosti (z hodne spinave, napul rozbite a napul chybejici kristalove koule) a mezi resenim kazdodennich starosti. Nastupuji pocity ze „nevime co delame, preskakujeme z jedne priority na druhou, vetsina veci co delame nefunguje“. Neumi se zorizentovat mezi produktem ktery mame ted a mezi tim, jak by ten produkt mohl vypadat casem. Ono je tezke chvilku uvazovat v kontextu „takhle zmenime svet“ a chvilku v kontextu „co umi nas produkt prave ted“. Jeden CEO mi rikal, ze „air wars“ s nikym z firmy radeji ani neresi, aby se v tom neutopili. Proste jim rekne priority pro nejblizsi dny/tydny/mesice.

Shrnuti

Neutopte se v detailech, ale ani se nesmite porad dokola opijet vizi. Reknete si, kde vidite vizi, a reknete si, jak se k te vizi chcete dostat. Ta cesta se temer jiste zmeni mnohokrat (kdezto cil se vetsinou jen parkrat za zivot firmy, pokud vubec).

„Intenzivne smerem do firmy komunikujte co je cil a jeste intenzivneji to, ze idealni cestu k cili neznate.“

Ze ta idealni cesta se hleda. Zkousi se. Spousta cest je slepych a patri to k procesu budovani startupu. Hledejte do tymu lidi, ktere bavi prave to zkouseni a objevovani. (Tohle je dulezite, kazda faze firmy potrebuje jine povahy lidi). Jakmile jste tu idealni cestu totiz uz nasli, tak uz nejste startup. Pak uz nastupuje jen faze skalovani… a to je dost nudna faze. Prave to hledani je na tom to nejkrasnejsi🙂

Written by Author

4.7.2014 at 08:00

Zasláno do Startupy

Tagged with ,

Startup sales – Jak prodavat neco, co jeste neexistuje

with 7 comments

Pro seniorni lidi, i velmi sikovne, ale s zadnymi ci malymi zkusenostmi ve startupu, je tezke najednou delat „startupsales“.

Sales a marketing nejvice ovlivnuje produkt a z nej plynouci pozice na trhu (vymezeni oproti konkurenci). Schvalne si popisme dva uplne extremy.

Korporace

Produkt

Prumerny cyklus zasadnejsi inovace produktu je v letech. Treba TPCA vyrabi skoro stejny model auta 9 let. Nebo od znameho v predstavenstvu ve velke ceske bance vim, ze doba, nez se napad predstavenstva dostane k zakaznikovi, je u nich minimalne rok – a to u nich bezi specialni projekty tak tuhle dobu „idea to market“ zkratit. Co to znamena pro produkt: je prakticky stejny nekolik let. Mnozstvi inovace, ktere se ocekava v nejblizsich 12ti mesicich je mizive. Co se tedy musi prodavat zakaznikum, partnerum? Ze 100% to co uz je hotove. Reference. Case studies. HISTORIE.

Konkurence

Co se tyce vasi konkurence – snad kazdy produkt kazde korporace je komoditni. Nemate prakticky moznost se odlisit.

Sales v korporaci

Co muze vzniknout z kombinace mizerne inovace a hyperkonkurence? V tom horsim pripade nemate moc moznosti komunikovat o produktu a tak organizujete piskvorkove souteze (viz Kozel) nebo sponzorujete souteze pro zakazniky svych konkurentu (GE Money). V tom lepsim pripade se snazite pracovat s emocemi a s tim, jak jste pomohli nejakym zakaznikum v minulosti. Jak emoce, tak reference stavite na sve historii. Snazite se vytunit svoje prezentacni materialy. Mate hezkej web a krasne case studies – oboji samozrejme vytvorene podle manualu firemni graficke identity. Srdcervouci video. Jako obchodak/marketak mate spoooustu casu na to se podivat na to co se stalo v minulosti a nulovou sanci pracovat s budoucnosti. Pravdepodobne vse co potrebujete ke sve praci (sablona nabidky, powerpointova prezentace, …) uz pripravil nekdo davno pred vama. Vse je pripravene. Pracujete s produktem, ktery nemuzete zmenit. Pracujete s materialy, ktere nekdo pripravil za vas. Vyhody: Pohodlnost: 100%. Jistota co bude za rok: 90%. Nevyhody: Vase nahraditelnost: 100%. Moznost neco olivnit: limitne blizka nule zprava.

PS: Korporaci poznate tak, ze jejich marketing posila newslettery z adresy „no-reply“. Dejte si bacha, at se tydlecty korporatni manyry nedostanou i do vasi firmy. Ono je to hrozne nakazlive🙂

 

Startupy

Schvalne popisu zase extremni pripad.

Vase firma pred rokem neexistovala. Mate uz nejake MVP a zakazniky, ale jeste nevite jestli je lepsi obsluhovat segment SOHO nebo SME. Nevite, jestli prodavat na primo nebo pres partnery. Jestli prodavat tam kde uz mate konkurenty a je edukovany trh, nebo tam, kde konkurenty jeste nemate, ale edukace zbude na vas.

Produkt

Inovace je vase nejsilnejsi zbran. Denne se bavite se svymi zakazniky, sbirate od nich zpetnou vazbu, zamichate do toho svoji vizi a podle toho menite produkt. Cas pro „idea to market“ jde merit v hodinach, kdyz na to prijde – vlastne dokazete „zitra“ zmenit produkt podle konkretnich zakazniku, ktere ziskate „dnes“. Pritom ale mate obrovsky 2do list veci, ktere byste chteli zlepsit. Mnozstvi inovace, ktere ocekavate v nejblizsich 12ti mesicich je obrovske. Mate velkou vizi, ale zatim nabizite jen maly kousek. Zakazniku je par, stavet na tom nejake zasadni case studies moc nejde. Co se tedy musi prodavat? Okradali byste sami sebe, pokud byste prodavali neco jineho, nez zejmena BUDOUCNOST.

Konkurence

Jestlize jste se pustili do podnikani (a mate globalni ambice), tak se v necem zasadnim zpusobem odlisujete. Tech odliseni je ted malo a do budoucna jich bude jeste vic.

Sales ve startupu

Co vznikne kombinaci produktu, ktery ma vetsinu inovace pred sebou a ktery se zasadne odlisuje od konkurence? Emoce stavite na budoucnosti. Misto referenci realnych zakazniku pracujete s case studies, jak jednou vas produkt bude pomahat svetu. Spise nez vytvareni statickych prezentaci se venujete individualnim zakaznikum a jejich individudalnim potrebam. Vas sales proces neni o odesilani pripravenych materialu, ale je to spise kvalitativni vyzkum – interview. Snazite se poznat, co protistrana presne chce.. a pak teprve udelate sales, sity na miru danemu zakaznikovi. Krome toho ze mu ted hned nabidnete nejake reseni, tak mu predstavite co se zmeni za mesic, za dva, za rok. Ukazete mu, ze kdyz se dnes rozhodne spravne, tak neco ziska hned, ale jeste mnohem vice do budoucna.

Predstavte si, ze prodavate seminka mrkve – taky byste na obrazek dali asi fotku te mrkve, a ne tech seminek🙂 Musite se vykaslat na to, ze vas produkt ma mouchy nebo dokonce masarky. Vyuzijte toho, ze jste jini nez konkurence a ze inovujete. To jsou nastroje, kterymi bojuje startup. Neziskate kazdeho zakaznika, ale vas konverzni pomer bude porad  vetsi nez kdybyste byli v te korporaci. Pokud nahodou ne, ziskate feedback – to je megadulezita soucast prodeje.  Udelate iteraci a cely proces treba hned ten den zopakujete. A jakmile to nekdo koupi, i kdyby ta uspesnost byla mala – berte to takhle: jestli si to nekdo kupuje ted, v dobe kdy vas produkt a vase materialy jsou uplne zakladni, je to dobra zprava. Az to casem vylepsite, vas konverzni pomer bude jeste vetsi.

„Jednoduse s prodejem zacnete hned. Bud dostanete feedback, nebo penize. Jina cesta k cili neni.“

Prekonejte svou lenost a prestante se sakra furt na neco vymlouvat.

Ze nastvete par zakazniku, protoze jste jim nakonec dodali neco horsiho a se zpozdenim? No a? Venku je dalsich 6 miliard lidi.

A o ty vam jde.

Muzete si vybrat: prezit a zacit hned, nebo cekat na lepsi produkt.

Ponauceni

Startupy jednoznacne musi pracovat s tim, co uz dokazali, ale i s tim co je teprve v planu. Musi kombinovat historii s budoucnosti. Vsichni povazuji za normalni investorum prodavat svoje vize. Nekdo umi prodat vizi i budoucim zamestnancum a o to lepe se mu hledaji lidi do tymu. Ale malokdo to umi prodat i budoucim zakaznikum ci distributorum. Je to mimo nasi komfortni zonu. Mame pocit ze prodavame vzdusne zamky, budoucnost, ktera se mozna ani nestane. Ale o tom to je. Ani protistrana si nekupuje vas produkt jen pro dnesni den, ale vybira si partnera na nekolik let (pokud ne, musite to zmenit).

„Nebojte se vasim partnerum a zakaznikum prodavat vasi budoucnost. I oni si vybiraji partnera na nekolik let.“

Velmi dobrym prikladem je automobilka Tesla – jejich auta jste si mohli koupit 2 roky pred tim, nez byla vyrobena. Jejich SUV (Tesla Model X) prodavaji stejne – uz cca rok si ho muzete koupit, pritom bude az nekdy pristi rok. Tady mate hezky popsane uvazovani ceskeho zakaznika Tesly, jak dumal nad tim, zda ma zaplatit min. 100.000,- za auto, co nevi jak vypada, kdy to dostane a ani jaka bude finalni cena. A nakonec to udelal a nebyl v CR sam a uz 9 mesicu si spokojene vozi zadek. Marketing Tesly je How Tesla hacked digital marketing. Ale pro mne to neni zadny hack, povazuju to za normalni vec jak zjistit opravdovy zajem trhu. Rika se tomu „fake it, till you make it“ a je k tomu spousta literatury.

Dam jiny priklad – podivejte se na rozhovor, ktery jsem delal s sefem nakladatelstvi IMP (hledejte odstavec “ Jaká je cesta od nápadu do prvního prodaného kusu?“). Hezky tam popisuje, jak i velka firma prodava neco, co nema.

Vsichni se muzeme ucit od firem, co delaji sve crowdfundingove kampane – treba firma Solar Roadways, ktera chce vyrabet dlazbu – solarni panely, ziskala za 40 dni pres 30.000.0000,- Kc jen na zaklade jednoho videa.

Ale nemusime chodit tak daleko – kluci z AbDocu meli na zaklade jednoducheho webiku tolik predobjednavek, ze prvni den po spusteni udelali obrat 180.000,- Kc.

Ja jsem si timto prozrenim prosel poprve pred lety, kdyz jsme jako side project privedli do CR Second Life. Velke firmy si od nas kupovali za spoustu penez neco, co jsme poradne nemeli popsane ani na webu. Stacilo delat neco, co zakaznik chce a byt unikatni.

Ve StartupYardu jsme delali dotaznik mezi vsemi firmami za posledni tri roky – nejcastejsi odpoved na otazku „co byste priste delali jinak“ byla „pracovali bychom mene na produktu a venovali se vice prodeji“. A to jsme se nektere do toho prodeje snazili dotlacit skoro i fyzickym natlakem🙂

Doufam, ze jsem vam tu dal hodne inspirace a argumentu. Doufam, ze budete od ted ten „startup sales“ delat lepe. Gogogo!

Written by Author

29.5.2014 at 07:57

Zasláno do Startupy

Tagged with , ,

Vite co je to PCB? Gerber? Vyvijite pro linux embedded?

leave a comment »

Hledam 1-2 lidi na konzultaci ci vyvoj hardwaru na zakazku, ktereho by se mohly prodat stovky tisic kusu a na vsech by mohlo byt vase jmeno🙂

Potrebuji to „jen“ navrhnout a udelat prototyp, vyrobu zajistim. Mela by to byt prace tak na 40 dni cisteho casu, dlouhodoba spoluprace mozna.

Uvitam i vase zkusenosti z podobnych projektu ci tipy na lidi, kteri se tim zabyvaji (nemusi byt v CR).

Kontakt:  petr@click2stream.com, diky!!

Written by Author

17.5.2014 at 08:42

Zasláno do Moje podnikání

Tagged with

Vzali nas do 500startups, prestehovali jsme se do Silicon Valley

with 2 comments

Timto clankem jsme chteli poprve oficialne oznamit, ze vcera zacalo nase (moje, Robertovo a Radovanovo) ctyrmesicni pusobeni v akceleratoru 500startups. Dokonce jsou venku uz i nejake fotky.

Jako prvni firme z CR & SR se nam podarilo zaujmout porotu slozenou prevazne z investoru 500startups (dale jen 500) tak, ze si vybrali nas click2stream jako jednu z 30 firem (z celkem 1400 prihlasek) kterym nabidli poradenstvi, investici $100K a kancelare v Mountain View (tam kde sidli Google, 10 min od Apple, 15 min od Stanfordu atp.), tedy v centru kalifornskeho Silicon Valley (mrknete na mapu). To vse za 7% v nasi firme.

Pokud byste to prepocitali ciste na financni valuaci (tedy 2M CZK za 7%), jsme na valuaci cele firmy necelych 30M CZK – coz neni moc. Ale to by byla chyba to takto pocitat. To byste totiz museli ignorovat hodnotu ostatnich veci, ktere 500 poskytuje:

  • cca 200 mentoru, ktere muzete vyuzit
  • cca 8 lidi kteri sedi vetsinu casu primo v kancelari a pomahaji vam s cim je treba (nekdy primo oni sami, jindy doporucenim vhodneho kontaktu)
  • sit absolventu (>1000 lidi z firem co si 500 prosly, zminme napr. Zencoder, Sendgrid, Rapportive, Behance, Wildfire, Twilio, visual.ly)
  • ruzne darky („perks“), od tricek po vstupenky na konference, kredit na AWS atp.
  • 2x tydne obed a 1x tydne vecere s nejakym startup founderem
  • demoday – 3 minutova prezentace firmy pred cca 300 investory
  • brand – jakesi razitko, ktere media, potencialni zamestnance i investoru upozornuje na to, ze z tech 22 tis. startupu ve Valley maji prave tomu vasemu venovat o trosku vice pozornosti.
  • nastroje podporujici networking: tydenni status meetingy slouzici k reportovani vsem tymum/partnerum 500 o tom co potrebujeme, webovy intranet atp.

Nektere akceleratory vodi tymy vice za ruku, 500 nechava hodne volnou ruku a je to spise platforma. Je nutne se vice snazit aby z toho kazda firma vytezila maximum, na druhou stranu mame volny program a povinneho neni vubec nic.

Oficialni oznameni vsech tymu v nasem behu („batch 9“) by melo byt za cca 2 tydny. Mezitim muzete sledovat napr. tento komunitou vytvoreny twitter list, kde je vsech 50 ucastniku (kazdy team mohl vyslat az 3 lidi): twitter.com/ChloeAlpert/lists/batch-9-500-startups nebo hasthag #500strong.

Mne osobne v podstate skoro vsechny ty ostatni projekty prijdou jako veci, nad kterymi by v CR i ten nejvetsi startupovy entusiasta zlomil svou, z EU dotovanou, investorskou hul🙂

Ale verim ze mi neco unika, ze ti investori nejsou tak hloupi. Vzpominam si na Johnovo povidani o tom, ze my v CR mame tendenci vse delat komplikovane, hledat nejake inovace a odliseni, ale ze v jednoduchosti je sila. Ze dulezity je pribeh, distribuce, exekuce.

Tak uvidime. Tesim se co bude dal, i kdyz uz prvni den jsem absolvoval nekolik vyletu mimo mou komfortni zonu🙂

PS: Clanek „proc jsme se snazili dostat do USA“ kde vysvetluji nasi motivaci.

PPS: Porad hledame nove kolegy. Uz jen poslednim 9ti lidem nabizime akciovy program, ze ktereho treba za par let zaplatite hypoteku🙂 Tak jestli jste nekdy chteli pracovat s nami, tak to neodkladejte🙂

Written by Author

15.4.2014 at 03:45

Zasláno do Moje podnikání, Startupy

Tagged with ,

Proc jsme se snazili dostat do USA / Silicon Valley

with 6 comments

Jak uz jsem psal, prihlasili jsme se do americkeho akceleratoru 500startups, vybrali nas a nyni se ucastni tri lidi z naseho tymu jejich ctyrmesicniho programu v Mountain View. Dostal jsem nekolik otazek ve smyslu „proc se vlastne porad cpeme nekam do USA nebo do nejakeho akceleratoru, globalni firma se da postavit i z Prahy“. Takze zde je vysvetleni.

Skoro presne pred rokem zorganizoval StartupYard pro svoje tymy cestu do USA (do Valley v Kalifornii a do Boulderu v Coloradu). Pripravil celkem naslapany program a nabidl moznost pridat se i firmam mimo SY.

Mel jsem tedy na zlatem podnosu moznost ochutnat svet, ktery jsem znal jen medii a z bajek o tom, kterak odvazny Honza zabil sestihlaveho draka obycejny student pilnou praci vybudoval multimiliardovou firmu. O prinosu toho vyletu jsem vubec nebyl presvedcen – vzal jsem si na nej dovolenou a zaplatil ze sveho. Ale ve vysledku mi to zmenilo zivot, nasel jsem odpoved na otazku kudy dal.

Jste-li nejchytrejsi v mistnosti, jste ve spatne mistnosti.

Pokud se bavime v rovine globalniho byznysu tak jsem citil, ze jsem se zasekl na nejake urovni a nedarilo se mi dostat se dal. Byt jsem pokusum a vzdelavani venoval hodne casu, mel kolem sebe spoustu chytrych lidi, napr. prave mentory ze StartupYardu, tymy z Node5, lidi kolem Open University aj. Vetsina z nich ale se zahranicim moc zkusenosti nema.

Uspesnych globalnich startupu zalozenych v poslednich letech je v CR par (tri?): Honzu se mi nedari dokopat k osobni schuzce (ale slibil intro do Index Ventures), s Romanem jsme pokecali 2h loni u nej v kancelari v SF (a pak uz mi nikdy neodpovedel na email) a Jakub se stal nasim advisorem (Jakube diky!). Takze co dal?

Mistni investori? Hmm. Nechci je hazet do jednoho pytle, ale naprosta vetsina z tech cca 80ti lidi co jsem za posledni 2 roky potkal neprodali do zahranici ani CDcko. Firmy v jejich portofliu az na vyjimky VC financovani nesehnaly, zadnou zajimavou traction nemely a blize nez k exitu mely k exitusu.

Proc jsem vlastne posedly tim „mit se od koho ucit“?

Aby bylo jasno – jsem 100% presvedcen, ze bychom to zvladli sami. Hezky postupne bychom prirozene vybootstrapovali. S jedinym rozdilem: pomaleji.

Ale my budujeme platformu a hrajeme o nove vznikajici trh, ktery jeste zdaleka neni rozdeleny. A tak „pomaleji“ znamena pravdepodobne neuspet. Vim ze jsme inovativni, ze myslime za kopec, ze umime naslouchat zakaznikum.

Ale delat veci fakt rychle, fakt agresivne a fakt ve velkem je neco, co neumime. Neumi to prakticky nikdo v CR.

Proste kolem sebe pri nasi ceste potrebujeme lidi, kteri jsou dal nez my. V CR odpovidame na otazky „Investice 2 miliony korun? To je hrozne moc, co s tim proboha budete delat?“, v US, i kdyz jsme tu castku 3x navysili, reaguji „Tak malo penez vam nedame, to vubec nema smysl..“. V CR nas za 25% mesicni rust vynosu kazdy placal po zadech, ve yC se nas ptali co bychom museli zmenit aby ten rust byl 50%. V CR mi na nas cil (1 milion kamer v nasem systemu do 4 let) rikaji ze to je bullshit, v US reaguji ze to je jen 0,5% odhadovane velikosti trhu za 4 roky. Proste schizofrenie🙂

A tak rozhodnuti bylo jasne – ucit se od tech, co jsou mnohem dal nez my. Predstavte si Valley jako inspirativni prostredi podobne Node5, jen tam tech startupu neni 20 ale zhruba 22.000. O IPO se tam bavi i maminky na materske (real story).

V kombinaci s tim ze v USA mame pres 50% obratu (prestoze mame zakazniky celkem ve 120ti zemich), sidli tam vetsina vyrobcu kamer a chceme tam aktivne pusobit, to proste cele davalo smysl.

Proto jsem to tam minuly rok byl 5x otukat (nekolikrat Kalifornie, dale Colorado, Arizona, Washingon) a proto jsme se snazili dostat se do nejakeho top startup akceleratoru, ktery by cele nase snazeni urychlil. Jsem moc rad, ze se to nakonec podarilo, urcite to bude zkusenost k nezaplaceni a my budeme potrebovat mene casu na nase uceni se metodou pokus omyl🙂

Written by Author

6.4.2014 at 08:47

Zasláno do Startupy

Proc nemam rad investory :)

with 7 comments

Tech duvodu je vic, napr. ze casto povazuji „hodne podilu za malo procent“ jako svoji vyhru, ze maji s globalnim byznysem casto mensi zkusenosti nez ja, ze chteji jiny typ akcii nez maji zakladatele atp.

Ale o tom nechci psat, tentokrat se na to chci podivat uplne jinak.

Mrknete na komentare u Vitkovo oznameni investice do Brand Embassy:

Vit_Horky

Tech gratulaci tam bylo tolik, ze je sem nebudu ani vsechny davat a obrazek jsem oriznul.

Mimochodem, ja jsem Vitkovi psal gratulaci mailem hned ten den co to oznamili (byt jsem to jako spolecnik StartupYardu vedel nekolik mesicu dopredu a celou dobu jsem doufal ze se to podari dotahnout do konce).

Nicmene vcera jsem nekde zahledl video nejakeho americkeho startup mentora (bohuzel uz nemuzu dohledat) ktery rikal neco jako:

„Vzdycky kdyz nekdo ziska investici tak ostatni mu rikaji „gratuluju“. Ale to slovo neni uplne na spravnem miste. Protoze to znamena, ze teprve ted to prestava byt sranda. Ted nekomu dluzite penize. A co je horsi, vy jste ziskali jeho duveru a hrajete hru „nesmim zklamat“ a hru „o jmeno“, tzn. takovou, ktera nesmi dopadnout s vysledkem „Vitek Horky prodelal penize investoru“.

To neni moc zavidenihodna pozice a duvod ke gratulaci.

Protoze je to obrovska zodpovednost.

Jasne ze (rozumny) investor pocita s tim, ze o ty penize pravdepodobne prijde (rekneme hodne zjednodusene v 90% pripadu). Nicmene zaroven od kazde konkretni investice ocekava ze se mu mnohonasobne vrati (rekneme hodne zjednodusene 10x). Takze konkretne Vitek si vzal do firmy investici 25M Kc a investor tedy ocekava navratnost 250M Kc za svuj minoritni balik akcii – ktery bude tipuji nekde mezi 20 a 50%, takze to mame celkovou hodnotu firmy pri exitu nekde mezi 500M a 1.25 miliardy Kc. A to je pekne velkej balik.

Tzn. kdyz to zkrachuje, tak investorovi sice osobne nic nedluzite (pokud nejste hloupi a nepodepsali jste osobni smenku), ale budete mit u sveho jmena podtitul „ten co zkrachoval“. Staci se podivat na Honzu Rezaba, kteremu se prvni podnikani nepovedlo – je to x let zpatky a lidi mu to nedokazou zapomenout.

Tedy ta osobni odpovednost zaklatelu firmy, zejmena CEO, je fakt velka. Proste spojitost konkretniho jmena s uspechem firmy je velmi osobni – v pripade Honzy Rezaba se nerika „Redboss zkrachoval“ ale „Rezab zkrachoval“.

Tusim japonske prislovi pravi:

„Pracuj 20 let na svem jmenu, ono pak bude dalsich 20 let pracovat pro tebe.

Ja tomu velmi verim. Ale v CR se uspech jeste porad nenosi a tak krach neni vnimany jako plus v budovani vaseho jmena – takze v CR je ta zodpovednost jeste vetsi.

Pritom je to zkusenost k nezaplaceni a mam-li si jako zamestnavatel/investor vybrat zda je lepsi zamestnanec/investor ktery zkrachoval nebo ktery nikdy nepodnikal, volim zkrachovalce.

Ale zpet ke mne – uz mame tri investory on board a brzy pribudou dalsi. A jak se blizi vetsi investice tak z toho nemam vubec dobry pocit. Misto abych z tech schuzek odchazel s radosti „jupii, uz brzo budou prachy na ucte“ tak si odnasim pocit „sakra, s kazdym milionem co prijde budeme muset vratit milionu deset“.

A to nemluvim o virtualnim dluhu k „takyinvestorum“. Ke mne samotnemu, ze jsem kvuli podnikani nedokoncil skolu a prisel o dve holky. Kvuli kazde hodine kdy se nevidim s dcerou. Kvuli rodicum, ze jim nemuzu koupit cestu kolem sveta nebo kvuli zene, ze ji nemuzu koupit hezkou vilu u lesa. Tohle vsechno bych totiz pri nabidkach prace co mi chodi uz davno mohl mit. Takze tech zavazku, ktere se ocekava ze v budoucnu splatite je mnohem vic nez jen penize investoru. A nektere uz splatit nepujdou – ten cas ktery jste na to spalili. A nejaka 10% sance ze za 5-10 let vydelate par stovek milionu korun to nutne nemusi vyvazit.

Tak proto nemam rad investory a proto zavidim Honzovi ten jeho „lifestyle byznys“ se Shipitem🙂

Written by Author

6.3.2014 at 20:08