Mezi geeky – lidmi kteří žijí svůj život na internetu – se dá pozorovat odpor proti povinné registraci (vytvoření uživatelského účtu) před vlastním nákupem, viz např.:

1. www.souki.cz/proc-je-registrace-v-eshopu-pri-nakupu-prezitek
2. www.sovavsiti.cz/weblog/2004/09/23-chyby-eshopu.html
3. www.pixy.cz/pixylophone/2004_10_archiv.html#1098831894

Osobně mi možnost nakoupit bez registrace vyhovuje a rád této možnosti využívám na eshopech, kde již další nákup nepředpokládám. Provozovatelé některých e-shopů však mají své důvody (mnoho z nich diskutabilních) proč registraci vyžadovat. Pokud patříte mezi ně:

Jste-li provozovatelem eshopu a na vytváření uživatelského účtu z jakéhokoliv důvodu trváte:

1. Vyžadujte registraci až jako poslední krok nákupu, tzn. po vložení zboží do košíku a výběru možnosti platby a dopravy.
2. Umožněte jako login použít e-mailovou adresu; pokud umožňujete použít i vlastní “nickname”, dovolte zvolení krátkého přihlašovacího jména (od tří znaků) a hesla (od pěti znaků).
3. Umožněte registraci nejen jako vytvoření dalšího účtu (ke kterému si budou muset pamatovat login a heslo), ale i pomocí existujících přihlašovacích údajů (tzn. propojením s Facebookem či MojeID).
4. Myslete na to, že existují i firemní zákazníci – můžete jim usnadnit vyplňování formulářů tím, že si sami dle IČ zjistíte informace z ARESu (viz XML výstup pro Benetu)
5. Myslete na to, že někteří zákazníci mají jinou fakturační a jinou dodací adresu.

Pokud cokoliv z výše uvedeného uděláte špatně, je dost dobře možné že z návštěvníka se zákazník nestane a půjde jinam 🙂

Pokud umožňujete nákup bez registrace:

Výborně, můžete uvést adresu svého eshopu zdarma v komentářích 🙂

Vyvrátím zde pár nejčastějších mylných argumentů:

1. Zákazník bez registrace nemůže reklamovat své zboží když ztratí fakturu – ano, to je jeho chyba. Může to být jedním z argumentů, proč zákazníkovi můžete registraci doporučit. Není to však důvod, proč mu registraci nutit. A kromě toho, lepší eshopy (např. SWS) a autorizované servisy (např. značky IBM/Lenovo) umožňují reklamaci na základě výrobního čísla – tak proč ne vy?
2. Zákazník bez registrace nemůže sledovat stav vyřizování své objednávky – opět omyl. Daná objednávka má přeci ve vašem systému nějaké unikátní číslo. Každé objednávce můžete přidělit PIN, který zákazníkovi zobrazíte na obrazovce, pošlete e-mailem či SMSkou. Nebo můžete zákazníkovi poslat speciální URL adresu, na které může stav své objednávky sledovat.
3. Náročnost na vyplnění objednávkového formuláře s registrací je skoro stejná jako bez registrace – to asi ano, ale o tom to není. Problém je v tom, že nutíte uživatele pamatovat si přihlašovací údaje – což pro něj může být otravné a druhak mu to může zabránit v budoucím nákupu (viz níže).

Pokud umožňujete nákup bez registrace, ale ve skutečnosti zákazníkovi účet po dokončení nákupu vytvoříte:

Buďte obezřetní. Jde o poměrně rizikový proces, který je nutné dobře zpracovat. Proč? Protože uživatel své přihlašovací údaje nezná – ty jste mu nějakým způsobem přidělili. Takže musíte ošetřit situace:

• posíláte-li vygenerované přihlašovací údaje e-mailem – pokud zákazníkovi e-mail nedorazí (plná schránka, překlep v adrese, spam..) nemá prakticky zákazník se přihlašovacím údajům dostat; Ano, jde to ošetřit (autorizuje se např. posledním trojčíslím kreditní karty a nové heslo mu zašlete smskou), ale většina eshopů to nemá dotažené.
• zobrazíte-li vygenerované přihl. údaje na obrazovce po dokončení nákupu – zákazník neočekává po dokončení nákupu přihlašovací údaje (zvolil přeci nákup bez registrace) a tak si nemusí těchto informací všimnout, pokud nebudou dostatečně výrazně zobrazené bez rušivých prvků v okolí.

Pokud to nezvládnete hrozí, že uživatel nebude vědět že nějaké přihlašovací údaje má. Vrátí-li se k Vám třeba za delší čas, bude překvapený, že mu při objednávce sdělíte, že uživatel s jeho e-mailovou adresou je již v systému registrovaný a ať k dokončení objednávky zadá své přihlašovací údaje. Které ovšem nemá…